Bezpečnost především aneb Jak se chovat na sjezdovce
Spotřebitelský problém? Volejte poradnu dTestu na telefonním čísle 299 149 009. Naši poradci jsou připraveni vám pomoci každý všední den od 9 do 17 hodin.
Koupíte-li si lístek a projdete turniketem, stáváte se účastníkem přepravy. Zabezpečení plynulého a bezpečného chodu je především na provozovateli. Ten je odpovědný za újmu, která se při přepravě stane, bez ohledu na to, zda za ni může, nebo ne. Lanovka musí splňovat řadu bezpečnostních předpisů, obsluha musí být připravena kdykoliv pomoci a zasáhnout. I tak byste ale měli být opatrní, a především poslouchat pokyny obsluhy a řídit se podle ukazatelů a piktogramů. Nevhodné chování může znamenat jak vykázání z přepravy, tak snížení náhrady újmy, pokud by se něco stalo. Pokud vám vznikla škoda způsobená provozem lanovky, máte nárok na náhradu. Například utržený unašeč vleku může někoho zranit, nebo si můžete o kotvu poškodit oblečení.
Dostatečně zabezpečené musí být i prostory pro nástup a opuštění lanovky. Soudy řešily případy, kdy se malý lyžař zranil o zpáteční lano kvůli nedostatečným pokynům obsluhy, či případ zlomeniny bederního obratle lyžařky, která spadla kvůli zledovatělému výstupu a nedostatečnému zabezpečení kolem stanice. Soudy většinou docházejí k závěru, že pokud lyžař neporušuje přepravní předpisy nebo se nechová v rozporu s pokyny, pak za újmu odpovídá provozovatel vleku či lanovky.
Dostanete-li se úspěšně nahoru, chcete také dolů. Z hlediska práva neplatí na českých sjezdovkách žádné dopravní předpisy a cesta z kopce není zákony regulována. Existují ale pravidla mezinárodní lyžařské federace, která se pro posouzení správné jízdy používají i u soudů, přestože nejsou formálním pramenem práva. V zahraničí, především v Německu a Rakousku, jsou podobná pravidla součástí místních zákonů. Kdo jezdí pravidelně na hory, nebude jimi překvapen, kombinují bezpečnost, zdravý rozum a principy slušnosti.
Na sjezdovce běžně vznikají určité zdroje nebezpečných situací, se kterými musíte počítat. Proti běžným zdrojům rizika nemusí být lyžařský areál zabezpečen, pokud se nám v jejich důsledku něco stane, je to náš problém, měli jsme si dávat pozor. Mezi typické zdroje nebezpečí, které na druhou stranu pro mnohé dělají z lyžování zábavu, patří hrany terénu a jeho nerovnosti, stromy, rozježděný terén, proměnlivá či omezená výška sněhu, informační tabule, běžná údržba sjezdovky, sněhové bariéry od úpravy či zasněžení, ohraničení sjezdovky či opravné práce. Musíte jezdit tak rychle a opatrně, abyste takovým rizikům uměli čelit, včas se jim vyhnout a zastavit.
Oproti tomu existuje výčet atypických nebezpečí, která musejí provozovatelé lyžařských areálů zabezpečit, aby zamezili možnému střetu lyžařů s nimi a snížili rizika úrazů a škod. Podpěry lan a pevná sněžná děla by měla být zabezpečena matracemi, jiné překážky pak plůtky, srázy či nebezpečné odkloněné svahy sítěmi. Neznamená to ale, že v případě chybného zabezpečení je při každém úrazu vina na provozovateli areálu. I tak je to především lyžař, kdo svou jízdu musí přizpůsobit terénu a svým schopnostem. Chyby provozovatele a nárok na odškodné tudíž může snižovat spoluzavinění poškozeného, který nejel tak opatrně, jak by se od něho obecně očekávalo.
V zdravém chovu zdravý rozum
Ano, jedno by mělo podmiňovat druhé a zdá se, že v naprosté většině českých chovů tomu tak je. Kromě jiného je hned v úvodu veterinárního zákona v povinnostech chovatele, konkrétně v § 4, odstavci 1, písmenu c zmíněno, že chovatel je povinen bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat.
Toto ustanovení je aktuální po celý rok, zejména pak v podzimním období, kdy může být zvýšené riziko zavlečení či rozvlečení některých nákaz; je možné jmenovat například nakažlivá, tj. přenosná, plísňová onemocnění způsobená trichofyciemi, nebo již pozapomenuté riziko aviární influenzy – ptačí chřipky.
A jak může chovatel bránit vzniku a šíření? Dodržováním základních zoohygienických opatření, mezi která patří například to, že do chovů smějí pouze osoby zde zaměstnané, způsobilé, proškolené, které používají patřičných ochranných pomůcek. V chovech drůbeže, které jsou většinou uzavřené, využívají tzv. hygienických smyček, to znamená, že v oblečení, ve kterém do práce přišly, nesmějí tyto osoby do chovů. Samozřejmě do chovů může vstoupit orgán státního veterinárního dozoru.
Na základě novelizovaného zákona o policii může na pozemek, popřípadě do chovatelského zařízení vstoupit i policie, pokud je zde vysloveno důvodné podezření na týrání zvířat. Ta však do těchto prostor vstupuje opět s pracovníkem státního veterinárního dozoru.
Navíc je třeba dodat, že zejména pokud jde o chovy drůbeže, již více než rok platí mimořádná veterinární opatření, která byla přijata kvůli riziku ptačí chřipky, a z nich lze citovat, že chovatelé jsou mimo jiné povinni zamezit vstup do chovatelských zařízení nepovolaným osobám. Právě v loňském roce se nezvládnutými kontakty mezi několika chovy „podařilo“ tuto nákazu rozvléci.
Proč tak obsáhlé vysvětlení, kdo smí do chovů? Na Státní veterinární správu ČR se totiž obrátila dotazem jedna organizace s dotazem, odkud lze dovodit, že do chovů nesmí cizí osoby, a co s tím má dělat zdravý rozum.
Státní veterinární správa skutečně usiluje o zabezpečení zdraví zvířat, welfare zvířat i zdraví lidí a vychází z platné veterinární legislativy a také i, z toho zdravého rozumu – viz informace a tisková vyjádření na jejích webových stránkách
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Upozorňujeme na závažnou zranitelnost CVE-2022-30190 (označovaná též "Follina") týkající se kancelářského balíku Microsoft Office, která může sloužit ke spouštění škodlivého kódu na systému uživatele. Nebezpečí spočívá ve spuštění kódu bez ohledu na povolení maker, což činí potenciální phishingové útoky mnohem jednodušší. Zranitelnost je v současné době aktivně zneužívána, především u dokumentů Word.
Zranitelnost využívá nástroj pro odesílání diagnostických dat MSDT (Microsoft Diagnostic Tool). Po otevření dokumentu dojde ke stažení HTML souboru, který pomocí MSDT stáhne škodlivý kód a následně ho spustí. V případě změny přípony dokumentu na Rich Text Format (RTF) dochází ke spuštění kódu i v případě pouhého náhledu dokumentu v průzkumníku souborů. Funkčnost zranitelnosti byla prozatím potvrzena ve všech verzích MS Office 2013 až 2021, MS Office Pro Plus a MS Office 365.
V tuto chvíli není k dispozici oficiální opravná aktualizace. Do jejího vydání doporučujeme poučit uživatele o nutnosti věnovat zvýšenou pozornost veškerým dokumentům MS Office obdržených od třetí strany a před otevřením důsledně prověřovat důvěryhodnost odesílatele.
Spolu s tím též doporučujeme aplikovat technická protiopatření podle dispozic vaší organizace. Upozorňujeme nicméně, že tato opatření mohou omezit některé legitimní funkce:
Nastavit blokaci spouštění procesu s rodičovským procesem "WINWORD.EXE", "EXCEL.EXE" nebo "OUTLOOK.EXE" pomocí EDR řešení, pokud jím disponujete. K detekci lze využít Sigma pravidlo publikované společností Huntress: Nastavit pravidlo "Block all Office applications from creating child processes" v Microsoft Defender Attack Surface Reduction na hodnotu "Block". Pro postup k nastavení viz Pomocí doménové politiky (GPO) dočasně deaktivovat: MSDT URL protocol smazáním registrového klíče "HKCR:ms-msdt". Před vymazáním je doporučeno provést zálohu registrů k budoucí obnově. Podokno náhledu/Preview panel pro Průzkumník souborů.
Pro více podrobností o zranitelnosti a plánovaného vydání opravné aktualizace sledujte oficiální informace od Microsoft:
