terapiedomova
Spíž, špajzka, spižírna
Ať už jí říkáte jakkoli, ať už je ta vaše v samostatné místnosti, skříňce nebo jde o moderní potravinovou skříň s výsuvným mechanismem, vždy potřebuje řád a co nejlepší uspořádání. Nemusíme mít špajzku ve stylu viktoriánské hospodyňky, ani instagramové aranžmá (spížka se zarovnanými 20 kusy konzerv stejného vzhledu a obsahu bude vždycky úhlednější, než pestrá spíž, že jo...).
Naším cílem je mít přehledný, srovnaný a čistý prostor.
Při výběru surovin a rozhodování totiž potřebujeme vidět svoje možnosti na první pohled. Při přípravě jídel potřebujeme mít věci "na jedno sáhnutí", bez útoku padajících konzerv a sesouvajících se sáčků, a při vykládání nákupu a uskladňování bychom měli ihned vědět "kam s ním", aniž bychom bloumali a hledali skulinu, kam by šel vmáčknout ještě jeden pytlík těstovin.
Při vaření by se pak nemělo stát, že někde na zadní stěně spíže nahmatáme zapomenutý zbytek mouky, v němž mají moli bál i s rautem.
Vyskládat spíž a uspořádat ji bývá náročné, ale nebojte se toho. Dělejte přihrádku nebo šuplík jeden po druhém a po 15minutových intervalech, rozložte si to do více dnů, pokud máte místo spíž jako národní potravinovou banku, a máte to z krku!
Začneme samozřejmě nejprve důkladnou inspekcí kvality potravin. Doslova si posviťte na obsah všech pochutin a to zvláště tehdy, pokud byly uložené navolno, nikoli v dobře těsnící dóze. Všechno, co se tváří podezřele, nebo to má podle data trvanlivosti už za sebou, bez milosti vyhoďte.
Zpět ukládejte jen čerstvé a nezávadné potraviny, tak, jako u lednice, a tu a tam průběžně hlídejte jejich expiraci, nebo si dejte do čtvrtletních rutin probírku spíže.
Ukládáme
Jako všude, i v tomto případě nedám dopustit na tři věci: DÓZY, BOXY, KOŠÍKY. Vivat!
Použití závisí na charakteru uskladňovaných potravin: vzdušné košíky se hodí na cibuli, česnek, zeleninu a ovoce. Těsnící dózy s víkem jsou vhodné na suroviny, do kterých se rády dávají breberky a moli.
Do otevřených košíků nebo boxů můžete uskladnit vše, co má vlastní pevný obal. Dobrou spižírenskou pomůckou jsou pak vnitřní vložné regály (police, u nás nabízí například Ikea), které vám umožní skladovat věci nad sebou, nikoli na sobě - jak už jsem psala v jednom z minulých dílů, štosování na sebe je cesta k chaosu.
Další výbornou pomůckou je otočný tác nebo podnos, lazy susan. Umožní vám skladovat věci v rozích nebo policích a pouhým otočením si přiblížíte jeho obsah ze všech stran. Pro mě jde o pomůcku nepostradatelnou do té míry, že jsem se ujala prodeje na eshopu TD.
Otočný talíř je dostupný i v Ikea pod názvem Snudda, rovněž slouží velmi dobře, ale už jsem časem trochu zmlsaná a tak bych doporučila spíš typ, který má protiskluzový povrch, ochranný okraj a ideálně i praktickou zadní zarážku, aby při rychlejším otočení přípravky na tácu necestovaly nebo rovnou nepadaly.
Pokud byste se chtěli poohlédnout po větším výběru, hledejte na Amazonu nebo jinde pod názvem "lazy susan".
Pokud máte úzkou a hlubokou spíž, pak máte určitě problém dostávat se k zadnímu obsahu. V tomto případě buďto zvolte dlouhé košíky, kterými si obsah přitáhnete, nebo vážně zauvažujte o investici do pojízdných výsuvných polic nebo košů, v hobbymarketech prodávají kolejničky a "šikovný tatínek si poradí" (neříkejte, že ten nápad máte odsud, ať vám nedá můj blog pod rodičovský zámek ;)).
Pokud nemáte dost místa, můžete skladovat dva produkty v jedné dóze, samozřejmě za předpokladu, že zůstanou v originálním obalu, oddělování čočky od hrachu je Popelčina doména. Já takto skladuji třeba špagety s makaróny, červenou čočku s černou, různé druhy fazolí a v neposlední řadě i koření, především to méně používané a nenačaté do zásoby, dále odděleně sladké koření a čaje.
Potraviny ukládejte tak, abyste měli co nejvíc po ruce (na ráně) to, co potřebujete prakticky pořád při denním vaření a přípravě svačin.
Trvanlivé uzavřené suroviny a potraviny, po kterých saháme třeba jen jednou týdně nebo 2x do měsíce můžete umístit dál z dosahu.
Do nejzazších míst pak ukládáme zásoby: ty, které vyžadují chladnější teplotu (krabicové mléko, nápoje, brambory) dáváme zpravidla dolů a k venkovní zdi, kde je chladněji; zavařeniny, sterilovaná zelenina, kompoty a konzervy mohou být nahoře, stejně jako mouka a sypké potraviny, které potřebují spíš teplo a sucho.
Zásoby s rozvahou
Běžná současná domácnost nepotřebuje žádné dlouhodobé zásoby. Ty potřebovala Betty MacDonaldová, když bydlela v první polovině minulého století na ostrovní slepičí farmě zcela mimo civilizaci. Metrákové pytle mouky, cukru, fazolí a hrachu, police prohýbající se pod špekem, vejci, sušeným mlékem, masem, houbami a domácí pálenkou ji chránily od blázince i vyhladovění. Ve městě nás jistí hypermarkety na každém 5. kilometru, supermarkety na každém 500. metru, vietnamské večerky na každém 50. metru a cca 5 dovážkových služeb. Ani mimo město osobně v našich končinách neznám nikoho, koho by dělilo 100 km od posledního obchodu, a od nejbližších sousedů (Kettleových) asi 2,5 hodiny ostré chůze.
Z hlediska údržby je proto praktičtější nemít přemrštěné zásoby, aby nestály příliš dlouho a nestárly. Při plánování jídelníčku se pak snažíme zásoby využívat a "točit". Zní to tak banálně, ale při vyklízení spíží není nouze o rok a víc prošlé suroviny a potraviny, a třeba tři načatá balení totožných těstovin.
A moly!
Co dělat, když zjistíte přítomnost škůdců?
Pokud se vám ve spíži promenádují švábi nebo dokonce najdete stopy po myši, okamžitě se obraťte na profesionály a celou věc přenechte na nich. Bude to dražší, ale rychlejší, spolehlivější a pro vás jistojistě příjemnější.
S potravinovými moly si poradíte sami. "Nebude to také ľahké", ale zvládnete to v pěti krocích.
1) Nejprve budete muset vyndat všechny potraviny a celou skříň najednou vyprázdnit.
Všechny krabičky, sáčky a boxy na nejlepším světle prohlédněte. Pokud si nejste jisti, kontrolně prosijte část obsahu, ale ani síto nemusí zachytit vajíčka a exkrementy (fuj, ano, larvy taky kadí a rozhodně ne na místě tomu určeném!).
2) Všechny napadené potraviny je nutné vyhodit. Celé. Bez lítosti odneste všechny takové potraviny do popelnice.
3) Vysavačem na maximální výkon vyluxujte všechna zákoutí spíže, nezapomeňte ani na kolejničky pojezdů nebo předvrtané dírky na police po stranách - moli jsou neuvěřitelně kreativní ve vytváření dobrých schovek. Jednorázový sáček vysavače poté vyhoďte, látkový přeperte, sběrnou nádobu bezsáčkového luxu vymyjte.
4) Vymyjte celou spíž a skladovací dózy od vyhozených produktů (i s víčky!).
5) Vraťte zpět jen 100% nezávadné potraviny a suroviny.
V příštích týdnech a měsících provádějte důslednější kontroly zejména sypkých potravin, jestli nezjistíte výskyt nové generace larev z vajíček, které jste mohli předtím přehlédnout.
Na několik míst spíže také můžete umístit feromonové páskové lapače, které škůdce přitáhnou a lapí, existují dokonce typy, které lákají samce i samičky najednou. Tak nejenže detekujete přítomnost, ale zároveň přilepené samičky nemůžou dál klást vajíčka
Označujeme!
Nyní už vás čeká ta lepší a kreativnější stránka věci: všechny dózy, boxy a košíky zřetelně označte, ať se v nich vyznáte nejen vy, ale kdokoli jiný. Možná vám to přijde zbytečné, zvlášť u transparentních obalů, ale věřte mi, že všichni nejsou tak praktičtí a pokud v dóze není originální obal, pak mohou mít problém rozeznat bulgur od kuskusu, špagety od makarónů, škrob od cukru moučky a kulatozrnnou rýži od dlouhozrnné.
Když přesypáváte obsah z obalu do dózy, vemte permanentní popisovač a poznačte si na spodek dózy datum trvanlivosti a u některých produktů i návod na přípravu; znáte to, některá rýže se vaří 20 minut, jiná 12, nevím jak vy, ale já to v hlavě neudržím. Abyste na dózu nemuseli vypisovat celý postup, vystřihněte si z původního obalu pouze okénko s návodem a pomocí lepící pásky lípněte na dózu, tak jako u dózy s polévkovými nudlemi na fotce napravo.
Voila! Nezapomeňte nakouknout do galerie Pinterestu pro více inspirace.
Uvidíte, jak se budete tetelit blahem, až špajz hezky porovnáte a budete vědět, co všechno v něm máte a mít příjemnou jistotu, že všechno je čerstvé a připravené k pohodlnému vaření.
Skladovací zóna
Tou se nazývá místo, kam ukládáme hrnce a drobné spotřebiče, náčiní, sklo & porcelán, plast a další věci související s provozem kuchyně a stolováním.
Vzhledem k rozloze této plochy si projekt opět rozložíme do 15minutových bloků nebo do více dní.
Je na vás, odkud začnete, ale mně se osvědčilo vzít to od plastových krabiček na jídlo, dětského plastového nádobí a kojeneckých lahviček a pítek: hodně z nich letělo rovnou do stoupy a uvolnilo se dost místa, což je vždycky žádoucí!
Protože je tahle plastová situace v mnoha domácnostech podobná, doporučuji začít odsud.
Prohlédněte všechny krabičky, dejte na stranu ty, které nejsou vaše (a nezapomeňte je brzy vrátit, ať je někdo nepostrádá a ať vám nepřekáží zase někde jinde!). Dejte na stranu všechny nezpárované kusy, třeba se protikusy ještě v průběhu čistky v jiných skříňkách najdou, tak je případně vyhoďte až po dokončení projektu. Vyřaďte všechny nádoby, které jsou zašlé, obarvené, poškrábané, netěsní jim víčka atd. Já jsem dala pryč i všechny kulaté, až na jednu "polévkovou", protože mi více vyhovují hranaté a lépe se mi stohují. Víčka skladuji hned vedle, ale odděleně (mrkněte na instagram).
Na Pinterest jsem připíchla pár nápadů na skladování, zaujalo mě třeba využití starého drátěného CD stojanu na víčka.
Dále jsem vyhodila všechny kelímky s pítky, nepoužívané plastové láhve, starší dětské plastové nádobí, kterému už děti odrostly, a další kojenecké příslušenství - savičky, držátka atd.
Dokud jsem je ještě používala, významně mi pomohlo mít je v košících roztříděné podle účelu, nikde se nic bezprizorně neválelo, nepadalo a nepřivádělo mě k šílenství ;) Takže toto můžu doporučit taky.
V dalším kole se podívejte na skleničky a stolní (jídelní) nádobí. Vyřaďte všechny naťuklé sklenice a hrnky, takové ty nepoužívané poklady, které jste nasyslili od nutell, hořčic, reklamní hrnky na Viagru apod. Pokud je nepoužíváte, zbavte se jich, můžou dělat užitek nebo legraci někde jinde ;)
Totéž udělejte s talíři, proberte je, pokud máte více kusů, nebo skladujete nádobí, které používáte jen příležitostně, můžete ho - v případě, že potřebujete více místa - uložit jinam, odkud ho jednou za uherák zase vytáhnete, ale nemusí vám v mezičase zabírat místo v kuchyni, kde potřebujete mít přehledně uložené dennodenně používané věci.
Využijte všech možností, které se nabízejí - talíře můžete skladovat nastojato ve stojanech, nebo stohovat na sebe, mělké od hlubokých a dezertních oddělovat vnitřními poličkami. Ideální uspořádání je takové, které vám umožní brát talíř jednou rukou, bez nutnosti cokoli nadzvedávat a překládat.
Rozdělte si práci do bloků, odpočívejte mezi nimi, zdolávejte své kredence po kouskách, ať nejste vyčerpáni a otráveni, to by mě mrzelo!
Kuchyňské náčiní
Zbytek skladovací zóny představují šuplíky s kuchyňským náčiním, poklice, pekáčky a formy, prkénka a další drobnosti.
Opět na vás apeluji, postupujte pomalu a systematicky po sekcích! Mezitím co čekáte než se uvaří příloha, máte 10-20 minutové okénko, které můžete vyplnit právě třeba přerovnáním jednoho šuplíku nebo skříňky.
Jako vždy posuďte potřebnost a účel všech kuchyňských pomůcek, které daný prostor skrývá: potřebujete dortovou servírovací lopatku, když míváte např. jen 3 dorty do roka a porcujete je stejně pomocí širokého nože? Kolečko na pizzu? Tři otvíráky na pivo a dva na víno? Jste takoví fajnšmekři, že potřebujete teploměr na víno a dekantační nálevku? Vykrajovátko na koblihy? A co formičky na ryze vánoční cukroví, nemohly by 10 měsíců přebývat někde jinde, třeba v krabici s vánoční výbavou? Totéž platí pro gadgety a různé párty pomůcky, které používáte jen velmi zřídka (a zpravidla je u takové příležitosti i zapomínáte vytahovat, což je typické).
Projděte vždy jednu konkrétní sekci a ponechte v ní jen ty předměty, které doopravdy používáte. Pokud máte problém zbavit se všeho, co máte dvakrát, třikrát nebo pětkrát, na místo vraťte jen oblíbené náčiní a přebytečné kusy uložte do komory, do sklepa nebo na půdu a až dojdete ke zjištění (řekněme ve lhůtě 12 měsíců) že je nepotřebujete a nepostrádáte, můžete je věnovat někomu potřebnějšímu.
Potom přejděte k uspořádání. Někdo si náčiní rád pověsí na tyč s háčky, nebo vyloží do pěkné nádoby na linku, v zásadě proti tomu nelze nic mít, pokud na takto uložené náčiní neprská olej a nesedá prach. Předpokladem je tedy vaše vůle tyto předměty čas od času opečovat, a přiznám se, že já si nerada přidělávám práci, tak preferuji šuplíky a skryté uložení. Pokud je to i váš případ, u zásuvek vsaďte na vnitřní dělící příčky a rozdělovače. Nemusí vás přijít na majlant, nejsou drahé a navíc, pokud jste aspoň trochu tvořiví, můžete si je vyrobit svépomocí z kartonu a mít je přesně na míru vašim zásuvkám i vkusu!
Samostatnou kapitolou jsou nejrůznější drobnosti, jako gumičky, klipsy a spony na uchovávání potravin, párátka, zátky, špunty, brčka a další prkotinky, které sice potřebujeme, ale těžko se v nich udržuje pořádek. Opět pomůžou nejrůznější přihrádky, žlábky a mističky uvnitř šuplíků, které tyto drobnosti udrží roztříděné a na místě, aby se opětovným vysouváním a zasouváním šuplíku nerozbíhaly po celé ploše. A opět je můžeme najít po domě - vyřazené plastové mističky, kelímky od některých produktů (krémy, dětské jogurty), umělohmotná plata od vajec nebo bonboniér tuto funkci můžou plnit úplně stejně dobře, jako kupované organizéry.
Dále nás v kuchyni obvykle zlobí prkénka a poklice, které se špatně stohují a často nám při otevření skříněk vyběhnou naproti. Poohlédněte se po stojanech na ně určené, udrží tyto věci na místě a ještě uspoří místo. Do stejných stojanů lze uložit i menší zapékací pekáče, mísy a plechy. Na Pinterestu je spousta tipů, jak tyhle pomocníky zkrotit!
Zaujal a pobavil mě nápad, ve kterém se krabičky s alobalem, potravinovou fólií, sáčky na led a pečícím papírem skladují v papírovém stojanu na časopisy nebo šanony - některá řešení bývají ve svojí jednoduchosti nejgeniálnější! :)
Na konec jsem si nechala hrnce a pánve. Ty zabírají dost místa a je to jedna z mála věcí, na které lze jen těžko něco změnit. Často nezbývá, než je stohovat na sebe. V případě teflonového a keramického povrchu je radno oddělovat jednotlivé kusy filcovými nebo silikonovými podložkami, které ochrání povrch před mechanickým poničením a prodlouží jejich životnost.
Pokud máte hluboké nebo rohové skříňky, pak si alespoň můžete zpříjemnit manipulaci s těžkým nádobím pomocí výsuvných košů anebo tzv. kolotoče.
Kuchařky a recepty
Výjimečně vás nebudu nutit zbavovat se vašich pokladů. Sama vím, že kuchařky a ohmatané pocákané sešity, které zakládaly a poctivě vedly naše babičky a maminky úhledným drobným písmem, mají velkou hodnotu. Na internetu je nespočet kuchařských serverů s tisíci receptů v databázi, ale našim rodinným kuchařským pokladům se nevyrovnají.
Zároveň ale - alespoň v mém případě - bývá poněkud komplikované před vařením všemi těmi knihami a sešity procházet, natož je dál opotřebovávat. Řešením se mi stal vlastní sešit, resp. desky s kroužkovou vazbou, kam si ukládám kopie svých oblíbených receptů, tisknu si i ty z internetu (není jistota, že nějaký předpis najdu na svém místě i příště), vpisuju vlastní poznámky (jako např. autorka zlomyslně kecá, 45 minut je moc, stačí 30!) a desky mám vždy po ruce v polici nad plotnou. Jsou plastové a tudíž omyvatelné (tentokrát sláva umělecké hmotě!) a obsah je rovněž chráněn silnými hladkými závěsnými a omyvatelnými PVC obaly (kupuji Bantex). Používám tři formáty, standardní A4 velikost, dále A4 se dvěma kapsami, a A4 se čtyřmi kapsami (na fotografie) které umožňují uložit několik receptů na jednu stranu, hodí se třeba na ústřižky z časopisů nebo stránky z menších kuchařek.
Když si obsah takto dále přehledně rozdělíte na sekce, budete mít po ruce své nejoblíbenější recepty v praktickém balení, nebudete muset zapínat komp ani hledat v knihách a vystavovat obojí (notebook i knihy) potřísnění.
Zároveň ušetříte místo, kuchařky můžete dát do knihovničky nebo na jiné méně exponované místo, než je vaše kuchyně.
Zkuste a uvidíte!
Tímto je organizace kuchyně je u konce. Doufám, že se vám alespoň některé tipy hodily a v praxi se osvědčí k vaší spokojenosti!
Jak vybrat osvětlení do kuchyně
Zařazeno v kategorii: Blog
Kuchyně je místností, ve které trávíte spoustu času. Pokud v ní máte i jídelní stůl, neslouží jen na přípravu jídla, ale i na setkávání se s rodinou a přáteli. Aby ale plně vyhovovala vašim potřebám, je třeba kromě zařízení dbát i na to, aby byla dostatečně osvětlena. Zjistěte, na co si dát pozor, a najděte inspiraci pro výběr vhodného osvětlení do vaší kuchyně.
Proč není stropní osvětlení do kuchyně dostačující?
Centrální osvětlení, které je obvykle umístěno uprostřed stropu, najdete v každé kuchyni. Častokrát to je ale jediné osvětlení, které se v místnosti nachází, a tak nedokáže osvětlit všechny části linky. To může představovat problém zejména tehdy, když si při práci stíníte.
Osvětlení pracovního prostoru
Abyste při přípravě jídla minimalizovali riziko poranění, je vyhovující osvětlení pracovního prostoru takřka nutností. Na tento účel se skvěle hodí bodová světla. Na trhu je hned několik druhů. Oblíbené jsou zejména stropní a nástěnná bodová svítidla. Světlo by mělo mít studenou bílou barvu, protože ta přispívá k lepšímu soustředění díky tomu, že imituje denní světlo.
Na osvětlení kuchyně lze použít i LED pásky. Dají se snadno umístit prakticky všude – podél pracovní desky, do prosklených skříněk i do tmavších částí linky. Jejich největší výhodou je schopnost rovnoměrně osvětlit pracovní plochu, ale můžete je použít i na vytvoření vkusného dekorativního osvětlení.
Světlo nad kuchyňský stůl
Chcete světlo umístit nad jídelní stůl? Zohledněte při jeho výběru velikost a tvar stolu a dbejte na to, aby dopadalo na celou jeho plochu. Pokud máte kulatý stůl, zvolte kulatá závěsná světla, která se k němu dokonale hodí. Světla podlouhlého tvaru upřednostněte v případě, že vlastníte klasický obdélníkový stůl. Nezapomínejte ale na to, že by světlo mělo být měkké a neintenzivní.
Jak si zařídit kuchyň, aby byla příjemná a praktická
Nejčastěji skloňovaným slovem při navrhování kuchyní a při vymýšlení jejich uspořádání je určitě ergonomie. Skrývá se pod ní praktičnost a přirozenost. Jednoduše řečeno, je-li kuchyň zařízena ergonomicky, nedělá v ní kuchař žádné zbytečné pohyby navíc, vše má přesně po ruce a logicky uspořádáno.
„Ergonomie má jasná pravidla a jejich znalost je prvním a velmi důležitým krokem k vytvoření plně funkční a pohodlné kuchyně. Ovšem ne každý prostor nabízí takový komfort, ve kterém by se dalo vyhnout větším či menším kompromisům. V takovém případě je vhodné projevit naplno svoji osobnost a vlastní potřeby a určit si své priority. Teprve kombinací všech těchto aspektů lze dosáhnout osobitých, originálních a zároveň praktických řešení, která naprosto vycházejí z potřeb majitele. Především to pak platí v prostorově nebo technicky omezených podmínkách,“ říká Tereza Polcarová, interiérová designérka Ikea.
Stále platí: Dvakrát měř...
Základem úspěchu je správné zaměření prostoru, kde má nová kuchyň vzniknout. Je třeba s co největší přesností změřit pokud možno všechny rozměry, jako je výška od země ke stropu, šířka od stěny ke stěně a také velikosti všech výstupků a výklenků. Důležité je rovněž ověřit pravost úhlů v rozích. Zejména ve starších domech není právě tento detail pokaždé samozřejmostí.
Praktickým detailem je teleskopické vysouvání pekáčů až úplně před troubu. Foto: Concept
Při nákresu půdorysu kuchyně nezapomeňte zakreslit veškerá okna a dveře v místnosti, včetně naznačení, kam se otevírají.
Velice důležité pro návrh budoucího uspořádání kuchyně bude zakreslení rozvodů vody, odpadu, elektřiny a plynu v kuchyni. Zároveň je potřeba do plánku zakreslit i polohu již existujících zásuvek a vypínačů, pokud se již nebude jejich umístění měnit.
Pracovní zóny
Kuchyň lze rozdělit podle způsobu využívání do tří základních zón: na zónu skladování (lednice + spíž), zónu mytí (dřez + myčka) a zónu vaření (sporák + trouby). Jejich rozmístění a vzdálenost mezi nimi se někdy nazývá pracovní trojúhelník. Zjednodušeně řečeno, kuchyň musí být navržena tak, aby pohyb mezi jednotlivými zónami byl co nejpohodlnější a nejrychlejší.
Elegantním způsobem, jak částečně oddělit kuchyň od zbytku společenské zóny fyzicky, ale přitom nenarušit její vizuální propojení, je použití celoskleněné stěny. Foto: Sapeli
Tvar kuchyně
Lineární kuchyň - uspořádání všech pracovních zón do jedné řady je vhodné do menších prostorů. Do větší místnosti už se nehodí, protože by se kuchařka při vaření musela neustále a zbytečně daleko přesunovat. Řešením může být přidání ostrůvku, který lze využít například i k servírování, jako dělicí příčka nebo rezervní stůl.
Paralelní kuchyně - toto uspořádání je určitou variantou lineární kuchyně, přibyla ale druhá strana s druhou pracovní plochou a tudíž možnost zkrácení vzdáleností mezi jednotlivými zónami. Pozor, při navrhování tohoto uspořádání ponechejte volný prostor o šířce alespoň 120 cm, aby bylo možné volně otevírat dvířka skříněk proti sobě.
Možnosti uspořádání kuchyně Foto: Ikea
Do písmene L - kuchyně v tomto tvaru umožňuje vytvořit ideální trojúhelník z jednotlivých zón. Také nabízí obvykle dostatek místa na ukládání. Kritickým místem ovšem může být roh. Není dobré do něj dávat skříňky se zásuvkami, které by mohly dvířka sousedící skříňky poškrábat. Totéž platí pro umístění trouby do rohu.
Do písmene U - také kuchyně tohoto tvaru umožní vytvořit pohodlný pracovní prostor. Navíc, takto řešená kuchyně nabízí pro každou zónu jednu stranu a na ní spoustu místa.
Obecné zásady
Vždy je lepší počítat s tím, že v kuchyni budou pracovat dva lidé současně. (Počítejte například do budoucna s pomocí dětí, partnera.) To znamená, že by všude mělo být dost místa, aby se vedle sebe vešli dva lidé, nebo aby se mohli vzájemně obejít. Případně, pokud to lze, aby mohli společně pracovat v rámci jedné zóny.
Horní skříňky musí být dost vysoko, aby bylo vidět na pracovní desku pod nimi. Takřka samozřejmostí je dnes podsvícení skříněk tak, aby bylo na práci opravdu dobře vidět.
„Digestoř by měla být umístěna 65 cm nad elektrickou varnou deskou nebo 75 cm nad plynovou. Je-li však v provedení se šikmým sklem, pak by její spodní hrana měla být umístěna asi 45 cm nad elektrickou a 60 cm nad plynovou deskou. Šířka digestoře by se měla odvíjet od šířky varné desky či sporáku. Minimálně by měla být stejně široká,“ upřesňuje Pavel Herman, produktový specialista značky Guzzanti.
Trendem v kuchyních bývá umístění pečicí trouby ve výšce pasu nebo očí, abyste se při pečení nemuseli nadbytečně ohýbat při každém pohledu do trouby a manipulace s nádobí byla snazší. Foto: Guzzanti
Mezi krajní skříňkou a zdí je potřeba ponechat zhruba pět centimetrů volného prostoru, aby bylo možné její dvířka plně otevřít. Toto pravidlo je nutné dodržet zejména v případě, že je ve skříňce jakýkoli výsuvný prvek, který by jinak kvůli nedostatečně otevřeným dvířkům nebylo možné používat (koš, zásuvka apod.).
Myčku je vhodné umístit do blízkosti odkapávače a dřezu. Blízko myčky je praktické ukládat příbory a nádobí, jako jsou talíře, hrnky a sklenice. Jejich vyndávání a uklízení nezabere tolik času. Úložný prostor s hrnci, pánvičkami je lepší umístit naopak v blízkosti sporáku a trouby, aby bylo vše ihned po ruce.
Dvě pravidla pro dřez
Dřez umístěte tak, aby z obou stran okolo bylo místo. Na jedné je možné mít odkapávač na nádobí, na druhé pracovní desku. Když zůstane dřez u zdi, jedna z ploch bude chybět a práce nebude tak plynulá.
Má-li být za dřezem okno, je dobré ověřit, že jej půjde otevírat i přes baterii.
Kuchyňská deska
Velikou pozornost je nutné věnovat výběru kuchyňské desky, která je nejnamáhanější součástí vybavení.
Velice působivé jsou desky z masivního dřeva, které vzhled kuchyně příjemně proteplí. Spíše než z jednoho kusu dřeva, který by mohl mít tendenci stále pracovat, se vyrábějí lepením tlustších lamel (o šířce např. 4 cm). Desky jsou broušené a oboustranně ošetřené olejem proti vlhkosti.
Zajímavé možnost využití nabízí v kuchyni umělý kámen. Foto: Technistone
Stejně vkusným dojmem působí například desky z umělého kamene. Ten má oproti přírodnímu tu přednost, že není pórovitý, je pevný, a ne tolik křehký. Výrobci nabízejí umělý kámen v mnoha různých designech, od poněkud „kosmického” až po imitaci klasických kamenů, například mramoru.
„Umělý kámen lze použít nejen jako samotnou desku, ale také jako obložení kuchyňského ostrůvku, vyrobit z něj dřez, odkapávač nebo například zapuštěné úložné prostory. Díky tomu vznikne jednotný designový prvek, který z běžné pracovní plochy vytvoří krásný interiérový doplněk,” doporučuje Andrea Freislebenová, vedoucí obchodu CZ a SK společnosti Technistone.
Elegantní a praktické
Důležitá je rovněž volba obložení stěny za pracovní deskou v kuchyni. Velice elegantní a praktické jsou velké skleněné panely, u nichž si lze zvolit i motiv, který se do kuchyně bude co nejlépe hodit.
Ideálním doplňkem do kuchyně je Grafosklo, protože je tvořeno speciálním kaleným, extra pevným, mechanicky i tepelně odolným sklem. Motiv na obrázku není imitací kamene, ale detail korodujícího železa. Foto: J.A.P.
Jinou variantou je klasický keramický obklad. Zvolený styl kuchyně lze dobře podpořit právě vhodně zvolenými obklady. Kuchyním s nádechem venkovského stylu sluší lépe klasika - světlé tóny, barvy a materiály inspirované přírodou, často s efektem jisté omšelosti a patiny.
Vzhled moderně laděné kuchyně mohou ozvláštnit například šestiúhelníkové obklady. Foto: Siko
„Objevuje se tu kámen, dřevo i jemné struktury přírodních tkanin. K bílé či krémové kuchyni s rámovými dvířky velmi pěkně ladí stylový modrotisk či kombinace s jemným fialkovým dekorem. Velmi oblíbená je mimochodem kuchyně ve stylu francouzského venkova, zejména pro svoji útulnost a nádech romantiky. Pokud máte rádi vzory, nebojte se přenést textilní inspiraci na stěnu za kuchyňskou linkou, kterou zaručeně oživí patchworkový obklad. U moderních kuchyní můžete naopak ve volbě obkladů více experimentovat, od výrazných barev a vzorů přes mozaiky až třeba po velkoformátové obklady,” doporučuje Lenka Lehečková ze společnosti Siko koupelny & kuchyně.
Může se vám hodit na službě
Prodejna kuchyní
Výroba kuchyní
