Přečteno: 16920x PDF
Zvířata v zimě a jak jim můžeme pomoci
Příroda v průběhu zimních měsíců
Prosinec
Večery bývají dlouhé a temné, dny se krátí, teploty venku klesají a obvykle se objevuje první sníh. V tomto období začínají u nás přezimující pěvci obvykle hojně navštěvovat krmítka. Jedná se především o sýkorky, brhlíky, kvíčaly, čížky atd. Zvířata v zimě, která nespí zimním spánkem, se musí před vlhkem a chladem dobře chránit a to buď dostatkem pohybu, nebo hustým zimním kožichem. Uživit se zvířata v zimě musí buď z předem přichystaných zásob, nebo změnou jídelníčku. Myslivci již v tomto období obvykle zvěř přikrmují.
Leden
Leden je měsícem té nejtužší zimy, ticha, ledu a sněhu. Myslivci přikrmují lesní zvěř především senem, řepou, kaštany, jablky, jeřabinami. Ptáci se živí plody, které je ještě možné najít na některých keřích a stromech, ale jistě rádi navštíví i přichystaná krmítka.
Únor
Dny se již v měsíci únoru začínají prodlužovat, stále je ještě období klidu, ale často už je vzduchu cítit jaro, na které se již všichni obvykle velmi těší. Začínají zpívat první jarní ptáci, jeleni shazují paroží a veverky rodí první mláďata.
Přikrmování lesních zvířat v zimě
Zima, to je pro většinu zvířat v lese zkouška přežití. Myslivci krmelce a krmítka pravidelně doplňují, ale pomoci můžeme i my.
Otázka přikrmování zvěře je mírně problematická. Odpůrci poukazují na fakt, že v minulých dobách nebylo o zvířata v zimě pečováno, avšak ta i tak přežila do dnešních dnů. Je to sice pravda, ale v úvahu je třeba brát i fakt, že v dnešní době je krajina přetvořena v krajinu kulturní, a tak došlo k výrazným změnám podmínek pro přežívání zvěře v přírodě a naší krajině. Volně žijící zvířata získávají potravu na základě svých schopností a stavbě trávicího ústrojí. V případě, že zvěř nemá dostatek kvalitní potravy, tak migruje, hledá vhodnější lokality nebo hladoví. Nedostatek vody nebo vhodné potravy způsobuje oslabení organismu, vede ke snížení reprodukce a kvality rozvoje populace na daném území. Standardně se více zvěře pohybuje v oblastech, kde se pěstují pro ně zajímavé plodiny a lesní dřeviny – např. kukuřice, řepka, plodonosné listnaté stromy.
Les je domovem pro různé druhy zvířat. V zimním období poskytuje huňatá srst zvířatům dostatečnou ochranu před sněhem a mrazem. Pro některé živočichy je zima obdobím odpočinku. Medvědi a ježci prospí téměř celou zimu. Některá zvířata si na podzim hloubí nory, kde přečkávají ty nejstudenější měsíce, některá zvířata se zahrabávají přímo do sněhu. S přikrmováním je nutné začít ve chvíli, kdy napadne tolik sněhu, že se zvířata s obtížemi dostanou ke keřům a stromkům.
Do krmítek je pro zvířata v zimě možné přinášet žaludy, kaštany, jablka, mrkev. Dále také brambory nebo chleba – ty se dávají dolů pod krmítko. Pokud se vypravíte do lesa zvěř přikrmovat, chovejte se tiše, abyste zvířata nevyplašili.
A jaká zvířata v zimě můžete na lesní procházce nejčastěji potkat?
Srnci a srny se rádi stahují k polím, kde vyhledávají potravu. Živí se různými travami, zemědělskými plodinami, listy a větvičkami dřevin. Srny obvykle potkáte v páru nebo celou srnčí rodinku. V zimě je tato zvěř dokrmována především senem. Jedná se o nejmenší evropské zástupce jelenovitých. Vyznačují se mírně klenutým hřbetem, nízko nasazeným krkem a zakrnělým ocasem, který je zcela ukryt v srsti. Paroží samečků je krátké a jednoduché, nanejvýš se 3 výsadami. V létě převládá ve zbarvení rezavě červený odstín, zimní srst bývá spíše nažloutle šedá až šedohnědá s tmavším hřbetem a šíjí. Bílá skvrna na zadku má u samců oválný tvar, zatímco u samic je okrouhlejší až srdčitá. Zejména v zimní srsti je tento útvar dobře viditelný. Jeho rozevřením srnčí zvěř vydává signál k útěku v nebezpečí.
Veverky jsou hlodavci z čeledi veverkovitých, které se na zimu připravují poměrně pečlivě. Ve větvích stromů si veverka chystá a ukládá zásoby na horší časy. Další skrýše poživatin na zimu má v dutinách stromů nebo pod zemí, kde si hloubí úkryty, do nichž si připravuje třeba bukvice a oříšky. Veverky mají v oblibě i houby, které si sušívají do zásoby. V průběhu zimy pak tyto zásoby veverka využívá, případně loupe smrkové šišky. V průběhu zimy můžeme veverky přikrmovat různými oříšky, semeny slunečnice, jablky nebo mrkví. Potravu pro ně je možné zavěšovat na stromy. Charakteristickým znakem veverky obecné jsou střapce chlupů na ušních boltcích, směřující do špičky a viditelné především v zimním období. Veverka žije kromě období rozmnožování samotářsky, jiným veverkám se většinou vyhýbá.
Zajíci se v zimě živí suchou travou, v zimě okusují kůru stromů. Zajíci naběhají obrovské vzdálenosti, běh je totiž jedinou jejich hlavní obranou a únikem před jestřáby, orly a výry, kteří je loví. Zajíc umí utíkat až sedmdesátikilometrovou rychlostí. Nejlépe se mu běhá do kopce, neboť jeho zadní běhy jsou delší než ty přední, a tak je tomuto běhu lépe uzpůsoben. V průběhu zimy má zajíc hustou srst.
Datel černý je velký asi jako vrána a v našich lesích ho spíše uslyšíte, než uvidíte, neboť je poměrně plachý. Nejvíce se vyskytuje v listnatých lesích, kde mají stromy od sebe velké rozestupy. Umí výborně šplhat a při hledání potravy se na stromě přidržuje kůry silnými drápy a dlouhými ocasními pery. Hlavní složku jeho potravy činí larvy, brouci a kukly. Významná je jeho konzumace dřevokazných hub. V zimě je datel odkázán, co se potravy týče, především na mraveniště a včely, které vyhrabává z jejich zimních úkrytů. Datli hnízdí v dutinách, které si vytesají v kmenech stromů. Častěji si vybírají měkké dřevo, ale silnému zobáku neodolá ani dub nebo buk.
Krmítka pro ptáky
Ptáčkové ocení v zimních měsících především dokrmování lojem a různými druhy semen, kterými se na krmítku přikrmují. Nejčastějšími hosty krmítek bývají kos černý, vrabci a sýkorky. Sýkorku nejlépe pohostíte slunečnicemi, mákem a také drcenými ořechy. Kosi zase ocení bobule ptačího zobu, jeřabin, černého bezu, plody jablek a hrušek. Vrabcům můžete v zimě nabídnout strouhanku, oves, pšenici. Strnadi mají rádi semena plevelnatých rostlin.
Kam umístit krmítko pro ptáky
Ideální pro umístění krmítka pro ptáky je klidné místo ve výšce alespoň 1,5 metru nad zemí. Umístěné může být na balkóně, u zahradního altánu, ale i na stromě. Do krmítka můžete dát i speciální mix, který zakoupíte ve zverimexech, nasypat do něj můžete jakákoliv semínka, drcené ořechy, ovesné vločky, mrkev, jablka nebo i strouhanku, tvrdší pečivo. Důležité je, abyste do krmítka neumisťovali potraviny slané či zkažené, to by ptáčkům způsobilo zažívací problémy.
Jak vyrobit krmítko pro ptáky
Kromě klasického dřevěného krmítka si můžete vyrobit i různá krmítka alternativní, která stejně dobře poslouží svému účelu a mohou se stát ozdobou Vaší zahrady nebo balkónu v průběhu zimy.
Krmítko pro ptáky z PET lahve
Levná a snadná varianta krmítka pro ptáky. Budete potřebovat jednu čistou PET lahev a dvě vařečky. Z boku uděláte do PET lahve čtyři otvory, vždy dva naproti sobě. Otvory pak protáhnete vařečku, která bude sloužit současně jako "sedátko" pro ptáčky, a otvor, ze kterého mohou opeřenci vyzobávat pochoutky. PET lahev naplníte krmivem a nezapomenete na dostatečný přístupový otvor pro ptáky.
Krmítko pro ptáky vyrobené ze šišek
Borovicovou šišku potřete medem, nejprve k ní ale přivážete provázek. Šišku potřenou medem obalíte v ptačím zobu, případně v semínkách a pak už ji můžete vyvěsit na určené místo a čekat na brzkou ptačí návštěvu.
Krmítko pro ptáky vyrobené z kokosového ořechu
Kokosový ořech je pro výrobu krmítka vynikající. Ořech rozříznete napůl a na okrajích v obou jeho polovinách vyvrtáte díry – 3 až 4 jsou ideální. Těmi pak provléknete provázek a poloviny kokosu jím propojíte. Uprostřed horního kokosu – stříšky, udělejte otvor pro provázek na zavěšení krmítka a do spodní již můžete sypat krmivo.
Krmítko pro ptáky z květináče
Obyčejný květináč můžete natřít akrylovými barvami, které jsou nesmývatelné a neblednou a vyzdobit jej dle vlastního vkusu. S pomocí tavné pistole můžete květináč ještě různě dozdobit, například sušeným citronem nebo badyánem. Ptačí mls zavěste na provázek z přírodního materiálu a ve vzdálenosti 15 - 20 cm ještě přivažte velký korálek nebo svazek kousků špejlí. Takto nachystané krmítko můžete zavěsit například na strom.
Tip: Opeřenci v zimě nepohrnou ani nezamrzlou vodou. Potřebují ji nejen k uhašení žízně, ale rovněž ke koupání, díky kterému se udržují v dobrém stavu.
Zásady pro krmení ptáků v zimě
