Česko musí investovat do energetické bezpečnosti daleko více než doposud
Ruská hra o spuštění nového plynovodu Nord Stream 2 je jedním z důvodů krize cen energií, která drtivě dopadla na stovky tisíc českých domácností. Evropa pošle Rusku miliardy eur za zemní plyn. Rusko na oplátku posílá na západ tanky. Opatření, která umožní neposílat miliardy do kasy východní mocnosti, by tak měla zajímat Evropu. Nezávislost na Putinově plynu je klíčem k bezpečnosti v Evropě.
Zelené úsporám by slušela větší ambice
U Česku si více než třetina domácností žijících v bytech topí a ohřívá vodu v kotlích na zemní plyn. Právě to je oblast, u které lze zvolit relativně rychlou a dostupnou náhradu. Při rozhodování by mohla pomoci prostá úvaha nad potřebnými náklady na transformaci energetiky: je třeba rozlišit mezi investicí a provozními náklady. Investice do renovace budov je ekonomická hodnota, jež zůstane funkční desítky let. Investice do levného zdroje energie – typicky solárních elektráren – podpoří nezávislost na fosilních palivech. Provozní náklady, které je třeba utratit za dovážený plyn, jsou náklady, jež vmžiku proletí komínem a z ekonomiky odtečou směrem na východ.
Chcete číst dál? Ještě na vás čeká 70 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod! Máte již předplatné? Přihlaste se. Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku Vyberte si způsob platby Platba kartou Rychlá online platba Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. » Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky. Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde. KOUPIT ČLÁNEK Připravujeme platbu, vyčkejte prosím. Připravujeme platbu, vyčkejte prosím. Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později. Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Zadejte e-mailovou adresu E-mailová adresa Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu. Máte již účet? Přihlaste se. Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
MPO připravuje založení státního obchodníka s energiemi, má zvýšit bezpečnost
Praha - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v ČR. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Státní obchodník s energiemi bude mít možnost jednat o plynu přímo s evropskými dodavateli plynu, ČR by tak díky tomu mohla plyn nakupovat za nižší ceny. Státní obchodník má nakupovat plyn pro potřebu státu.
Stát například již nakoupil na pokyn vlády také poprvé plyn pro státní hmotné rezervy. Správa koupila do zásob 2,4 terawatthodin (TWh) plynu za 8,5 miliardy korun. Plyn v hmotných rezervách slouží podle Síkely pouze pro účely, o kterých rozhodne stát. Do budoucna se tato zásoba podle něj stane základem některých dalších opatření, které ČR přijme nejen pro zvýšení energetické bezpečnosti, ale i pro ulehčení života domácnostem. "My chceme v těch nákupech pokračovat, ale chceme to dělat koncepčně," řekl Síkela.
Koncem dubna Síkela vydal mimořádné opatření, které stanovuje, že zásobníky plynu budou před letošní topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Podle dat organizace Gas Infrastructure Europe (GIE), sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur, jsou nyní tuzemské zásobníky naplněné ze zhruba poloviny. Síkela dnes uvedl, že v zásobnících je asi 1,44 miliardy metrů krychlových plynu, jejich celková kapacita je 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Před rokem touto dobou byly zásobníky v ČR plné zhruba z 30 procent, vyplývá z dat.
Pro obchodníky, kteří zásobníky plní, připravilo MPO kompenzace, které budou vykrývat případný rozdíl mezi současnými vysokými cenami a možnými nižšími cenami v zimní sezoně. Jde o krok, jak v současné době obchodníky motivovat k naplnění zásobníků. Síkela uvedl, že ČR patří v Evropě k zemím, které zásobníky plní nejrychleji. Rychlejší v přepočtu na obyvatele je podle něj pouze Nizozemsko a Rakousko. Obchodník, který nebude svou kapacitu v zásobnících využívat, o ni může přijít, uvedl Síkela.
Zásobníky plynu v České republice jsou připravené i na stoprocentní zaplnění. Tempo ukládání zemního plynu do zásobníků se řídí požadavky zákazníků, tedy obchodníků s plynem. ČTK to řekla Simona Hladíková, mluvčí společnosti RWE Gas Storage, která je největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu v ČR. Loni na začátku října se naplněnost zásobníků dostala pod 90 procent, což byla výjimka proti předešlým rokům, kdy byly zásobníky naplněné na začátku podzimu na plnou kapacitu.
Ministerstvo připravuje na červenec vyhlášení výzvy na podporu energetických úspor v podnicích, připraveno má až deset miliard korun. MPO vyhlásilo také výzvu na modernizaci teplárenských sítí, kde chce rozdělit až 1,6 miliardy.
Ministerstvo pracuje na energetickém tarifu, který má pomoci s cenami energií
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje na zvláštním energetickém tarifu, který má lidem pomoci s vysokými cenami energií. Určen by byl nejen pro nízkopříjmové obyvatele, ale zřejmě také pro takzvanou střední třídu. Vysokopříjmové domácnosti ministerstvo podporovat neplánuje, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Ministerstvo chce podle něj připravit takový tarif, který bude pro domácnosti administrativně jednoduchý a zároveň pomůže s vysokými cenami. Síkela uvedl, že neplánuje bohatým domácnostem dotovat například vyhřívání zahradního bazénu. Přesnou podobu nastavení teprve projednává. Takzvaný sociální energetický tarif poté probere Síkela s ostatními ministry, následně by ho představil veřejnosti. Zvláštní tarif by měla schválit také Sněmovna, stát by se tak mělo v následujících týdnech.
Síkela uvedl, že tarif má mít podobu regulovaných cen energie propojenou s motivací k energetickým úsporám. Podle plánů se má snižovat cena už nyní existujících tarifů. Do určité výše spotřeby by lidé mohli využívat nižší cenu, nad touto hranicí by pak za energie platili běžné ceny. Na přípravě se podílí i ministerstvo práce.
Sociální tarif Síkela a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínili poprvé na společné tiskové konferenci v únoru. Jurečka dnes v Olomouci na konferenci Jak posílit energetickou nezávislost obcí, firem a domácností řekl, že MPO nyní hledá ideální nastavení tarifu. "Minulý týden jsem výrazně akcentoval téma, že musíme najít řešení pro sociálně zranitelné zákazníky, které by nabízelo řekněme nějaký budget tarifů, ať již v elektřině, plynu nebo teple. Podle počtu lidí v domácnosti by tady bylo nějaké základní množství energií, které by bylo za nějakou cenu. A nad tuto sociálně únosnou cenu by stát pomohl tomu distributorovi jako obchodníkovi ten rozdíl profinancovat. Vlastně by to byla obdoba slevy na jízdném," uvedl.
Síkela v únoru řekl, že by jako jedno z řešení problému s drahými energiemi stát mohl vytvořit "separátní entity" s nižšími tarify pro chudší rodiny či malé firmy. Dnes uvedl, že ministerstvo průmyslu založení státního obchodníka připravuje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden serveru řekl, že státní nižší tarif by mohly mít buď rodiny s nižším příjmem, nebo všechny domácnosti na určitou část spotřeby. Tržní cenu části elektřiny by určil stát, uvedl Stanjura. Jurečka před nedávnem zmínil, že by na levnější energie měli nárok "sociálně zranitelní zákazníci" a jejich výčet by měl být v zákoně.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Elektřina v dubnu zdražila meziročně o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Podle výzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu přes 40 procent svého příjmu vydává na energie, vodu, nájem, služby, údržbu bytu a splátky hypotéky až 22 procent domácností. V Česku je podle statistického úřadu asi 4,5 milionu domácností.
Elektřina na středoevropské energetické burze Power Exchange Central Europe (PXE) se nyní podle webu obchoduje za zhruba 230 eur (5690 Kč) za megawatthodinu (MWh), před rokem byla cena zhruba 69 eur (1700 Kč) za MWh. Plyn nyní stojí téměř 94 eur (přes 2300 Kč) za MWh, před rokem stál asi 23 eur (asi 570 Kč) za MWh.
Ministerstvo chce podle Síkely domácnosti i podniky především motivovat k energetickým úsporám. Ve své budově na Františku například snížilo teplotu v kancelářích i na chodbách, snížilo teplotu vody. Instalována jsou úsporná svítidla i pohybová čidla. Úspora podle Síkely činí 20 procent elektřiny a téměř čtvrtinu spotřeby plynu.
Bezpečné dodávky vody při výpadku elektřiny zajistí náhradní čerpadla, ukázalo cvičení Blackout « VODARENSTVI.CZ
„Dopady dlouhodobého výpadku elektřiny a tím i dodávek vody by se daly eliminovat pořízením pěti motorových čerpadel. Tím bychom ani při plošném výpadku elektřiny neztratili schopnost doplňovat vodojemy. Blackout totiž zastaví provoz řady úpraven vody, čerpacích a automatických tlakových stanic,“ vysvětluje Antonín Princ, předseda představenstva a ředitel Jihočeského vodárenského svazu (JVS).
Týkalo by se to hlavních čerpacích stanic v Hosíně, Bukovci, Hlavatcích, Těšovicích a Drhovli. Pořizovací náklady se odhadují na zhruba 20 milionů Kč. Ty zbylé, s nižším příkonem, by byly vybaveny náhradními zdroji. Počítá se i s ostrovními fotovoltaickými provozy. Nyní se připravuje pilotní projekt na čtyřech z nich. Cílem je také posílit datovou komunikaci mezi 72 vodárenskými objekty a dispečinkem JVS, stejně jako dispečinkem, zaměstnanci a spolupracujícími organizacemi či krajským krizovým štábem.
„V tom bylo cvičení Blackout cenné. Odhalilo slabá místa a nyní je na politicích, jaký k tomu zaujmou postoj. Zda se spokojí se závěrečnou zprávou nebo se budou slabá místa postupně odstraňovat. To by stabilitu soustavy posílilo. Bez elektřiny a náhradních zdrojů je vodárenská soustava neřiditelná. Komunikace a přesné informace jsou zase rozhodující pro řešení situace,“ dodal Antonín Princ.
Samotný vodárenský svaz už v roce 2010 pořídil dva dieselagregáty do své největší úpravny v Plavu za 21 milionů Kč. Nyní připravuje pořízení vlastní radiové sítě, kterou by tvořila dvacítka digitálních radiostanic a tři převaděče i se záložním napájením, Vše za asi 2,5 milionů Kč.
„Záložní energetické zdroje jsou naprosto klíčové. Domácnosti i firmy by nepřišly o vodu, kterou v tomto rozsahu žádné mobilní úpravny nebo cisterny nenahradí. Doplnění záložních čerpadel na trase soustavy by bylo potřebnou pojistkou,“ uvedl František Rytíř, provozní náměstek JVS:
Vodárenský svaz předpokládá, že na pořízení záložních agregátů by se měl podílet kraj i stát prostřednictvím státních hmotných rezerv, neboť pro běžný provoz nejsou třeba. Svaz by je provozoval a zodpovídal za jejich údržbu a připravenost. Pohotovostní provoz náhradních zdrojů sice není levný, ale jeho výhody se poznají vždy až v případě krize. Doplnění čerpadel by tedy prakticky eliminovalo nebezpečí, že dojde k výpadkům dodávek pitné vody z vodárenské soustavy.
„Nouzová řešení, třeba využití cisteren s vodou, pokryjí pouze základní potřeby jako je pití a příprava jídla. Už ale neřeší potřebu hygienické vody, například splachování toalet v několikapodlažních domech. Existují-li technické prostředky, jak vodu i v krizových situacích k lidem dostat, měli bychom jimi i s pomocí státu a kraje disponovat,“ uzavřel František Rytíř.
Jihočeský vodárenský svaz je sdružením měst a obcí Jihočeského kraje. Vlastní a provozuje Vodárenskou soustavu jižní Čechy, kterou tvoří 550 km zásobovacích řadů ve třech základních větvích a tři úpravny vody v Plavě Tábore a Husinci. Její součástí je i 17 čerpacích stanic a 35 vodojemů.
