Odborný článek: Zdravý (selský) rozum a vědecké myšlení, které se týká učení o prostoru, v prostoru a s pomocí prostoru
Zdravý (selský) rozum
Používání zdravého (selského) rozumu ve vzdělávání vyžaduje nutnou míru zpravidla konkrétních faktů a znalostí, které se využívají v jednoduché a snadno ověřitelné úvaze, která však může být i mylná a může mít tendenci vycházet z předsudků a z přesvědčení. Může to být jednoduchá kauzalita s krátkou časovou prodlevou a s používáním terminologie, která je odlišná od terminologie sdílené vědeckou komunitou. Ovšem je třeba si uvědomit, že i ve vědeckém myšlení je možné se mýlit a být v zajetí převažujícího diskursu. (Viz dále geocentrická a heliocentrická představa). Diskursu, který je možné chápat jako určitý dobový kontext. Pro „selský“ rozum je charakteristické černobílé vidění, které se těžko podřizuje argumentům, které toto vidění bourá. Často zdravý (selský) rozum vychází z přítomné a sdílené reality, kterou učitel rutinně používá.
Zdravý (selský) rozum může využívat ten, kdo má dlouhodobější zkušenost s reálným vnějším světem, který je v dlouhodobém vývoji stabilní, neměnný. Kdo to je ve vzdělávacím procesu? Odpověď je jasná, je to učitel. Těžko lze od žáka požadovat, aby používal selský rozum, když prakticky vše, co se učí, je pro něj nové a musí to vstřebat, podle Vygotského internalizovat (Vygotsky, 1978). Americký kognitivní psycholog Slavin (2012) tento proces nazývá asistovaným učením v zóně nejbližšího vývoje žáka a vychází z Vygotského (schéma viz Vávra, 2013). Pouze výuka a praktické cvičení (až rutina?) je efektivní, pokud znalosti a dovednosti jsou součástí této zóny. V případě výuky to může mít podobu „přípravy na test“. Pokud je to s uvedenou zónou v rozporu, pak je nutné buď nové poznatky nepřijmout, anebo celou zónu přebudovat/znovu vybudovat, anglicky se to nazývá bridging. Nositelé zdravého (selského) rozumu se změně brání díky dlouholeté zkušenosti a obecnému sdílení.
Připomeňme si resistenci českých učitelů v zavádění Nové koncepce na přelomu 70. a 80. let, kdy například učitelé zeměpisu odmítali prosazování matematických prostorových modelů do gymnaziálního zeměpisu a zůstávali v popisném charakteru či u jednoduché kauzality zeměpisného obsahu. Tato situace pokračovala i v 90. letech, kdy učitelé zeměpisu přenášeli do výuky své zkušenosti ze „spanilých“ autobusových zájezdů po Evropě. Regionální zeměpis se kvůli tomu podobal itinerářům cestovních kanceláří: „Něco zajímavého nakonec“.
Zdravý rozum a stabilita vs. tekutost světa
Svět není neměnný, stabilní. Je takový, co Zygmunt Bauman nazývá tekutou modernitou (liquid modernity). A to je hlavně výzva pro učitele. Přistoupit na tekutost světa, nebo trvat na neměnnosti světa? Přistoupit na neměnnost/stabilitu světa znamená využívat zdravý (selský) rozum, ve kterém v danou chvíli v minulosti získané poznání „fungovalo“. Čím více se bude jedinec svým pochopením světa vzdalovat od doby a stavu, kdy tento „svět“ poznal, tím více se bude tento jedinec dostávat do konfliktu s poznáváním současného reálného světa (viz známý konflikt při používání počítačů mladšími a staršími jedinci). Svět poznání se dnes neuvěřitelně rychle vyvíjí.
Před několika lety byla planeta Pluto, velikostí o něco menší než Měsíc, devátou planetou sluneční soustavy. Nyní vědecká komunita uznává osm planet, bez Pluta. Jak jedna desetiletá žákyně po té, co se od učitele dozvěděla tuto novou informaci, smutně zvolala: „Pluto už není!“ Další příklad: Na Zemi „bývaly“ čtyři oceány. Nyní jich je pět. Jak to, že se jeden náhle „zjevil“? Pro učitele je snadné uvést seznam pěti oceánů. Když se žák zeptá, že v „‚starém“) atlasu napočítal čtyři, nejjednodušší odpovědí učitele je suše konstatovat: „Teď je jich pět!“ A nebo v duchu odporu (resistence) proti bridgingu by měl učitel trvat na tom, že jsou pouze čtyři, a nebrat v úvahu rozhodnutí vědecké komunity.
Učitel v tomto postavení je autorita (nikoli učebnice!), kdo rozhoduje, co je správné/pravdivé poznání, a co ne. Učitel v této roli je „zákon“. Často je od žáků slyšet: „Pan učitel to říkal.“
Zdravý rozum a dlouhodobé ověřování v praxi
V souvislosti se zdravým rozumem se nabízí otázka: Musí být vše v praxi ověřené, vyzkoušené, dlouhodobě vykonávané přímo v reálném prostředí? Ve zdravém rozumu hraje významnou roli percepce, tedy naše smysly. Dá se na ně spolehnout? Je vše v „našem“ světě vždy to, co je viděné, je také správně chápané?
Sedlák v 19. století při orání pole mohl na konci dne obdivovat na obzoru západ Slunce a představovat si Zemi (pro něj možná zemi) jako „placku“, a představovat si, co je za tím krvavě zbarveným obzorem. Co na tom, že už v té době mohl mít možnost vidět nebo dokonce možná i viděl ve škole mechanický model oběhu Země kolem Slunce, kde Slunce bylo představeno čadící, blikající petrolejkou a celý model fungoval (části se pohybovaly) díky mechanice hodinového stroje. Měsíc obíhal kolem Země a ta kolem Slunce ve známém časovém intervalu. Dobu a pohyb zajišťoval hodinový mechanismus, který „kopíroval“ a zároveň vytvářel a reprezentoval pohyb nebeských těles vůči sobě navzájem. Vycházelo se z matematických (vypočtených) znalostí nebeské mechaniky.
Pro některé učitele je možná zdravý (selský) rozum něco, čím ospravedlňují, že nechtějí dále studovat (nebo lépe vydávat drahocennou energii), protože tento efekt se v jejich peněžence nezhmotní. Je však zároveň nutné také říci, že ani ministerstvo školství příliš důrazně nevybízelo učitele po roce 1990 k dalšímu vzdělávání a ani je v tom nepodporovalo (na rozdíl od „státní podpory“ ředitelů škol, kteří se od roku 1990 školili a scházeli neustále). A je nutné také dodat, že na začátku roku 2016 je kariérní řád učitele pořád jen „na papíře“.
Zdravý rozum v RVP
Učitelé jsou v situaci, ve které chtějí stavět výuku na tom, co se naučili již při studiu na vysoké škole a co jen utužuje jejich zdravý rozum. Pomocníkem jim je učebnice. Můžeme slyšet výroky typu: jedu podle učebnice; je/není to v učebnici; autoři učebnic, ne já (pouhý učitel), ale oni (autoři učebnic) vědí nejlépe, co je potřeba žáky naučit, a tak dále a tak podobně.
Spoléhání na učebnici v přípravě a v samotné výuce je u učitelů silně prosazované a využívané. Průcha (1998) v reprezentativní práci o hodnocení učebnic 2. stupně základních škol poukazuje na to, že v průzkumu mezi 101 učiteli (průzkum z poloviny 90. let) devět učitelů základní školy z deseti (91 %) spoléhá na učebnici a pouze čtyři z deseti pracovali s učebními osnovami, které tehdy „stanovilo“ ministerstvo školství.
V současné době ve všech českých školách museli učitelé vytvořit vlastní školní vzdělávací programy a od roku 2007 podle nich učit. Ale pořád jsou slyšet hlasy mezi učiteli, že podle vytvořených programů (rozuměj samotnými učiteli vytvořenými programy) se nedá učit. Proč asi? Vystačili si učitelé při tvorbě vzdělávacích programů se zdravým (selským) rozumem? Pokud ano, jak naplňují kompetenci tvořivého/tvůrčího, kritického, badatelského myšlení? V mnoha školách také zjistili, že prosté zkopírování „cizího vzoru“ vzdělávacího programu v jejich škole nefunguje, a sami se nakonec rozhodli pro vytvoření svého „originálního“ vzdělávacího programu. Takže tady možná nastala určitá změna v myšlení učitelů.
Vědecké myšlení
Ukázali jsme si, že zdravý (selský) rozum je možné chápat jako pamětní, faktografické a rutinní učení (transmisivní výuka ve stylu, co zná učitel, to se musí „otisknout“ do hlav žáků), a co je dlouhodobě ověřeno praxí. Ale jak se například z tohoto základu posunout výš do vědeckého myšlení (gramotnosti), které se zjišťuje v mezinárodních testech OECD (PISA, TIMSS) pro patnáctileté a které vychází z konstruktivistického přístupu?
V amerických standardech vědeckého vzdělávání (National Science Education Standards, 1996) se vědecká gramotnost definuje na základě schopností žáků, kteří mohou svou vědeckou gramotnost reprezentovat různými způsoby, jako například vhodným používáním odborných pojmů nebo používáním vědeckých konceptů a postupů. Vychází se jak vidno z Brunera (1960, 1977) a z Revidované Bloomovy taxonomie (Anderson & Krathwohl, 2001; Vávra, 2011).
Základním a tradičně chápaným vědeckým zákonem (přírodovědné povahy) je, že stejné příčiny vždy a všude vytvářejí stejné výsledky. Například důsledkem nakloněné zemské osy rotace Země vůči rovině oběhu Země kolem Slunce je „zdánlivý“ pohyb Slunce mezi obratníky. V mírném podnebném pásu (přibližně mezi obratníky a polárními kruhy příslušné polokoule) je čtvero ročních období. Vegetace se těmto přírodním podmínkám přizpůsobila dvěma odlišnými dobami, vegetační dobou a dobou vegetačního klidu. A vegetační dobu využívá například sedlák k tomu, aby na začátku vegetační doby včas zasel, aby obilí s dostatkem času na vegetační růst vyzrálo, a sedlákovi umožnilo sklidit bohatou úrodu. Na úrovni zdravého (selského) rozumu stačí chápat denní/roční chod teplot, případně s tím související chod srážek. V případě vědeckého myšlení je nutné rozumět nebeské mechanice.
Od geocentrického k heliocentrickému názoru
Vědecké myšlení však jde dál, k představě sluneční soustavy, k tvarům planet a ke vzájemnému postavení a k pohybu planet (také Země) kolem Slunce. Obecně je známý posun od geocentrické (Aristotelés) po heliocentrickou (Galileo) představu sluneční soustavy, kdy nejdříve byla středem (vesmíru) Země, a následně se v představách myslitelů do středu dostávalo Slunce. Jak známo, těžce se opouštěla představa Země jako středu vesmíru v evropských dějinách idejí.
Nemluvíme zde jen o poznání (o znalostech) ale i o poznávání (kognici), jak se vytvářely konceptuální rámce, teorie, jak rozumět světu, který nás obklopuje a jak toto poznání rozvíjet. A důležité jsou také metody, jak se k tomu poznání dospívalo. V duchu tvrzení, co nevidím na vlastní oči, tomu nevěřím, bylo před dosažením oběžné dráhy kolem Země ještě dost lidí, kteří se obávali prostoru nad zemí. Do jejich „koncepční“ zóny nejbližšího vývoje pak zasáhly zvláště fotografie Země z povrchu Měsíce, které pořídily americké expedice Apollo. V tomto případě „nevěřících Tomášů“ mluvíme o metakognici, individuální reflexi obecně (vědecky) poznaného. A důležitá je také internalizace (ztotožnění) s poznaným a přijetí tohoto poznání. Důležitou roli v tomto procesu hrají osobní zkušenost jednotlivce (jak učitele, tak i žáka!) a jejich mentální připravenost na takové poznání.
Evoluce a kreacionismus
Jiným příkladem „rozdílů“ v poznání obecného je chápání a ztotožňování se s Darwinovou teorií O původu druhů (1859) anebo s kreacionismem. Český filosof Jan Sokol (2004) mluví o kreacionistech jako o stoupencích názorů, kteří biblickou zprávu o stvoření světa chápou doslovně a odmítají evoluci. V britském The Gardian z dubna 2015 se píše, že „ohromná síla vědy je v tom, že rozpoznává lidskou omylnost, která mrzačí náš pohled na svět. Vědecká metoda se pokouší odstranit tyto slabé stránky.“
Britští odborníci na geografické vzdělávání Lambert & Morgan (2010) citují Michaela Reisse z Královské vědecké společnosti. Ten tvrdí, že evoluce je správně vyučovaná jako základ biologie a vzdělávacích na vědě postavených předmětů všech základních a středních škol a na univerzitách celého světa. Podle Reisse kreacionismus, který nemá žádnou vědeckou platnost, může být diskutovaný na hodinách vzdělávacích předmětů (zvláště přírodovědné povahy), avšak jen pokud žák vznese dotaz. Ale nemůže být chápaný jako srovnatelný s evolucí či nějakou jinou vědeckou teorií, která je založená na důkazech. Jinak řečeno je možné tvrdit, že v duchu osvícenství mluvíme o racionálním argumentu a o náboženské víře. A to nejde míchat dohromady. Učitel žáka učí o evoluci, ale neměl by mu brát (anebo také vnucovat) víru, jeho a jeho rodičů, ve které je dítě vychovávané.
Liberecký příklad využívání Brunerova modelu k rozlišování úrovní poznaného
Struktuře poznání se věnoval americký kognitivní psycholog Jerome Bruner (1960, 1977), který pro hodnocení znalostí použil tří úrovní: fakta – pojmy – generalizace. Poukazoval na hranici mezi „šprtáním“ a učením s porozuměním (více viz Vávra 2006). Bruner zdůrazňuje internalizaci učiva, což Skalková (1999) interpretuje jako personalizaci, která se projevuje v jednotě kognitivní a motivační sféry činnosti žáka.
V Liberci jsme v roce 2013 použili Brunerův model struktury znalostí a požádali 27 studentů zeměpisu, aby vytvořili na úrovni generalizace poznání v zeměpisném tématu, které si sami zvolí.
Obrázek 1: Hodnocení úkolu a „opraveného“ úkolu podle Brunerovy struktury poznání studenty učitelství zeměpisu v roce 2013, N = 27 (Bruner 1960(1977)
Autor díla: Jaroslav Vávra
Studenti dostali radu, že mohou využít například Zeměpisný náčrtník od Sobotových (Sobotová & Sobota, 1996). Po prvním pokusu (úkolu) byli upozorněni na nedostatky (zvláště, že v úkolu pominuli požadovanou generalizaci – zůstávali u faktů a pojmů) a byli požádáni o opravu úkolu. Výsledky ukazuje Obrázek 1. Většina studentů vytvořila úkol na úrovni pojmů/definic, ale pětina jen v úrovni faktů. Po možnosti opravy se mírně snížil podíl v úrovni pojmů/definic. Polovina rozdílu mezi prvním a opraveným úkolem se posunula do úrovně generalizace a polovina dokonce do pouhých faktů. To naznačuje, že studenti nechápali rozdíl mezi fakty a vyššími kognitivními operacemi.
Uvedený experiment se uskutečnil v době, kdy se studenti seznamovali s Brunerovým konceptem a s Revidovanou Bloomovou taxonomií (Anderson & Krathwohl, 2001). S dalším studiem a zvláště pak ve zpracování témat ve svých diplomových pracích se studenti z „nižších“ úrovní posouvali do úrovně generalizace. Přesto zkušenost ukazuje, že je nutné velmi důrazně budoucí učitele (v tomto případě zeměpisu) vést k tomu, aby ve výuce používali koncepty, teorie, modely a další komplexnější myšlenkové struktury.
Závěr
Pro shrnutí využijeme Magalhaesův příběh. Členové jeho výpravy se jako první Evropané vydali na cestu kolem světa. Jak by to dopadlo, kdyby se řídili zdravým (selským) rozumem?
Je jisté, že se někteří v této výpravě obávali toho, co se stane, až doplují na pomyslný konec „ploché desky Země“, na „konec světa“. Kam jejich loď spadne a kde skončí?
Je nutné také připomenout, že když zbytek výpravy doplul do domovského přístavu (poznamenejme, že Magalhaes se nedožil konce své výpravy, byl domorodci zabit na Filipínách), byli členové výpravy podezříváni z podvodu. Podezření se posílilo chybou v jejich lodním deníku. Datum v deníku se lišilo od data v domovském přístavu o jeden den! Přitom námořnická čest velela k velmi pečlivému vedení záznamů v lodním deníku. A právě tato chyba později při zkoumání uvedeného rozdílu tehdejšími učenci vedla k závěru, že právě tento rozdíl jednoho dne je důkazem o obeplutí světa. Námořníci v té době neznali mezinárodní datovou hranici. Teprve později se přistoupilo na pravidlo, že při obeplouvání světa by se měla korigovat „otočka“ (obeplutí) kolem Země. Otázkou v pozdější době bylo, na kterém místě tuto mezinárodní datovou hranici stanovit. Výsledkem je, že vědecký poznatek se stal rutinou mořeplavců.
P. S. Pro hloubavé se nabízí otázka: Byla Magalhaesova výprava před datem, nebo po datu v domovském přístavu?
Zeman varoval před jadernou válkou, invaze je pošlapáním mezinárodního práva
Praha - Prezident Miloš Zeman v souvislosti s válkou na Ukrajině upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Svět podle něj může spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů konfliktu. Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Ruská invaze na Ukrajinu je podle Zemana napadením suverénního státu druhým a je třeba ho rezolutně odsoudit. Jde o pošlapání mezinárodního práva, uvedl. Poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti v souvislosti s Ukrajinou. Výdaje dvou procent HDP na obranu by měly být samozřejmé, dodal.
Fotogalerie
"Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001," poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem.
Zeman poukázal na to, že v Rusku není možné invazi označovat za válku, ale za speciální operaci. Nejde podle něj ale o nic jiného než o napadení suverénního státu druhým. Ruská bojová akce na Ukrajině má podle Zemana hluboké a komplikované kořeny, které je možné dlouze analyzovat, ale v prvé řadě je potřeba v ní vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Vedení Ruska podle něj rozpoutalo válku v sousední zemi a je to potřeba jasně a rezolutně odsoudit.
Zeman uvedl, že mezinárodní společenství podcenilo více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. "Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů," poznamenal.
Prezident se vyslovil pro zvýšení výdajů na obranu. "Obranné výdaje ve výši alespoň dvou procent HDP by teď měly být samozřejmostí," podotkl. Nejde podle něj pouze o to, aby Česko zůstalo důvěryhodným spojencem. Je důležité, aby se česká armáda modernizovala novými technologiemi. Válka by se podle prezidenta měla stát pro západní civilizaci budíčkem.
Zeman ocenil vstup do Evropské unie a NATO, protože je Česká republika pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě. "Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU," uvedl. "Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi," dodal.
Válka na Ukrajině podle Zemana přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. České společnosti poděkoval za obrovskou míru sounáležitosti.
Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že Zemanův projev v celkovém vyznění podporoval zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou prosazuje vláda. "V tomto směru to opět ukazovalo jednotu klíčových ústavních představitelů České republiky," řekl novinářům před odletem na summit EU do Francie.
Fiala ocenil postup Západu vůči Rusku, pomoc Ukrajině podle něj neustane
Česká republika nepřestane Ukrajině pomáhat kvůli přátelství i vlastní morálce, řekl v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Na ruskou agresi na Ukrajině chce dál reagovat na národní i mezinárodní úrovni. Ocenil v té souvislosti dosavadní tvrdý postup západního světa, který je důležitý pro naši bezpečnost, ale také posiluje Ukrajinu. Za klíčový strategický úkol označil snížení energetické závislosti na Rusku.
Ruská vojenská invaze na Ukrajinu podle Fialy změnila vnímání bezpečnosti u řady lidí o 180 stupňů. Největšími jestřáby se nyní stali i někteří z lidí, kteří výdaje na obranu považovali za zbytečné a raději bezpečnost měnili za hlasy ve volbách. "Je dobře, že si všichni uvědomili, jak je bezpečnost důležitá a je třeba do ní investovat," zdůraznil předseda vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nedokázal za 20 let nabídnout svém zemi prosperitu a lepší život, tak nyní našel vnějšího nepřítele pod záminkou denacifikace Ukrajiny. Podle Fialy se však Putin přepočítal a narazil na hrdinský a mimořádně obdivuhodný ukrajinský odpor.
Fiala v té souvislosti ocenil i postup západních zemí, který považuje za tvrdý. "Budeme prosazovat, abychom přistoupili k dalším kolům sankcí. Už teď ale můžeme říct, že tvrdý postoj, jednota Západu a nebývalé sankce mají svůj účinek," řekl. Účinné jsou podle něj i dodávky zbraní, humanitární pomoci či pohonných hmot na Ukrajinu. Efekt je vždy rychle vidět, dodal.
Neustane podle něj ani pomoc ukrajinským uprchlíkům. Zdůraznil, že tito lidé neutíkají za lepšími životními podmínkami, ale aby si zachránili život. "Když sleduji, jaká míra podpory Ukrajiny a Ukrajinců se v naší zemi vzedmula, cítím nesmírnou pýchu a hrdost," řekl. Česko bude dál pomáhat, protože mu to ukládá jeho přátelství s Ukrajinou a Ukrajinci, ale také vlastní morálka, doplnil.
Rusko válčí na Ukrajině s tanky, ale proti Evropě již dlouho bojuje například kyberútoky či dezinformacemi, konstatoval Fiala. Součástí Putinova plánu je podle něj i migrační vlna, růst cen energií a zpomalení výkonnosti západních ekonomik. "Cílem není pouze destabilizace Ukrajiny, ale celé Evropy. Na tyto kroky musíme reagovat. A to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni," doplnil Fiala.
Za klíčové považuje vyvázat se z velké energetické závislosti na Rusku "Minulé snahy nebyly úspěšné. Změnily se sice přepravní cesty, ale zdroj surovin zůstal stejný. Takovou chybu nyní opakovat nesmíme," uvedl. Lze podle něj očekávat další růst cen energií a paliv, ale teplejší měsíce je nutné využít k investicím do úspor energií a hledání alternativních zdrojů vytápění a elektřiny. "Důležité bude najít alternativní dodavatele plynu do Evropy," řekl.
Lipavský: Rusko se kvůli Putinovi vyloučilo z rodiny civilizovaných národů
Rusko se kvůli svému prezidentovi Vladimiru Putinovi definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodnímu řádu. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Proti vlivu Ruska a dalších autoritářských velmocí je podle něj nutný celospolečenský přístup.
Lipavský řekl, že západní země musí definovat, jak budou dál budovat základy své bezpečnosti. Putinův "zločinný" režim se podle něj ničeho neštítí a současně například drží právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Rusko podle něj pohrdá normami mezinárodního práva a svůj postup opírá i o přesvědčení, že demokratický svět je v úpadku.
Ukrajina se podle Lipavského stala obětí těchto šílených představ. "Naše kolektivní odpověď v NATO a EU výrazně ztěžuje dosažení Putinova cíle," podotkl. Cíli jsou podle něj zničení ukrajinské státnosti totálním podřízením Moskvě či vytvořením loutkové vlády. "Putin pošlapal Chartu OSN, zásadní normy mezinárodního práva a evropskou bezpečnostní architekturu," řekl.
Za klíčové označil pokračování pomoci Ukrajině a paralelní snahu zabránit rozšíření války na další území. "Naše solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná," dodal. Jedinou smysluplnou reakcí je podle něj limitovat Putinovo jednání jednotou, sankcemi a další izolací Ruska.
"Pevně věřím, že ruské tanky do Prahy již nikdy nepřijedou, ruský vliv je ale neméně zhoubný," řekl Lipavský. Na místech, kde nepomůže moderní vojenská výzbroj, je podle něj nutné najít celospolečenský postup proti Rusku i dalším autoritářským velmocím. Kombinovanou sílu EU a NATO je podle něj nutné využívat včas a koordinovaně.
Česko podle Lipavského může zajistit svou bezpečnost a státnost jen ukotvením v NATO a EU. "Síla NATO a EU je v síle jejich členů. Proto musí ČR zásadně posílit své vojenské schopnosti a být připravena na bolestivá rozpočtová rozhodnutí," zdůraznil.
Program konference najdete zde:
Bezpečnostní upozornění a pokyny k produktům
Toto zařízení může obsahovat malé části, které můžou představovat nebezpečí vdechnutí nebo zaskočení u dětí do 3 let. Uchovávejte malé součásti mimo dosah dětí.
Před nástupem do letadla nebo zabalením bezdrátového zařízení do zavazadla, které bude odbavováno, vyjměte z bezdrátového zařízení baterie (pokud je lze vyjmout) nebo bezdrátové zařízení vypněte (pokud má vypínač). Poslouchejte oznámení během letu, která vás budou informovat, jestli smíte zařízení používat během letu. Povolení používání bezdrátových zařízení během letu je v kompetenci dané letecké společnosti.
Když budete v letadle, postupujte podle pokynů posádky. Podle pokynů posádky zařízení vypněte nebo uveďte do režimu „V letadle”. To se týká také všech bezdrátových zařízení ve vašich zavazadlech. Ohledně používání vašeho zařízení během letu se obraťte se na zaměstnance letecké společnosti nebo posádku.
Tyto záchvaty můžou mít různé příznaky včetně závratí, změněného vidění, záškubů očí nebo obličeje, trhání nebo třesení paží nebo nohou, dezorientace, zmatenosti nebo dočasné ztráty povědomí. Fotosenzitivní záchvaty můžou také způsobit ztrátu vědomí nebo křeče, které můžou vést k úrazu pádem nebo nárazem do blízkých objektů. Pokud se u vás objeví některý z těchto příznaků, okamžitě ukončete hraní a poraďte se s lékařem. Rodiče by měli sledovat své děti nebo se jich na výše uvedené příznaky zeptat – k těmto záchvatům může častěji docházet u dětí a dospívajících než u dospělých. Riziko fotosenzitivních záchvatů můžete snížit pomocí následujících opatření:
Nepřipojujte baterie přímo do zásuvek ve zdi nebo do cigaretových zásuvek.
Nesprávné používání baterií zařízení může způsobit požár nebo explozi. Zařízení ani baterie nezahřívejte, neotvírejte, nepropichujte, nepoškozujte a nevhazujte do ohně. Zařízení nenechávejte ani nenabíjejte delší dobu na přímém slunečním světle. Mohlo by dojít k poškození nebo roztavení baterie.
Společnost Microsoft doporučuje, abyste v případě oprav nebo výměny odpadlých nebo chybějících kláves na zařízení vyhledali odbornou pomoc. Pokud provádíte opravy sami, buďte opatrní. Nezatlačujte odpadnuté klávesy silou zpět do klávesnice a do klávesnice nezasunujte žádné předměty mezi klávesy a kryt desky klávesnice. Při otevírání nebo opravách zařízení hrozí riziko zasažení elektrickým proudem, poškození zařízení, požáru, úrazu a další rizika. Pomoc a informace od Microsoftu týkající se oprav zařízení a dalších služeb najdete na webu .
Vyhněte se dlouhodobému kontaktu s konektorem pro stejnosměrné napětí, když je napájecí zdroj zapojený do zdroje elektrické energie, protože to může způsobit nepohodlí nebo zranění. Na konektoru stejnosměrného napětí byste neměli spát nebo sedět.
Soupravy používejte jenom na bezpečném místě, které je pro vaše aktivity vhodné. Vyhněte se nebezpečí zakopnutí, schodům, nízkým stropům, křehkým nebo cenným předmětům, které by mohly být poškozeny, a tak podobně. Vyhněte se také situacím, při kterých by se k vám mohly neočekávaně přiblížit jiné osoby nebo věci. Zařízení nepoužívejte, pokud je kvůli bezpečnosti nutná pozornost a je nutné vidět okolí.
Ke správnému a pohodlnému prohlížení hologramů přes HoloLens je potřeba mezipupilární vzdálenost (vzdálenost mezi středy zornic) mezi 51 a 74. Tato vzdálenost vyhovuje většině dospělých a dětí nad 13 let. HoloLens není pro děti mladší 13 let.
Pokud je to možné, připevnění těsně utáhněte, ale ne tak, aby to bylo nepříjemné.
Začínejte pomaleji a první pokusy by měly být kratší. U většiny lidí by se měl pocit nepohodlí během několika prvních nácviků snížit.
Nemoc z pohybu a související příznaky se můžou vyskytnout, když existuje nesoulad mezi tím, co vidíte, a tím, co vnímá vaše tělo. Pokud jste náchylní k nemoci z pohybu, trpíte migrénou, máte onemocnění vnitřního ucha nebo jiné zdravotní obtíže, můžete být vystaveni zvýšenému riziku nepohodlí.
UPOZORNĚNÍ: Zacházení se zařízením
Platí pro: Surface, Surface Headphones, Surface Earbuds, Surface Duo, HoloLens, mobilní zařízení, Microsoft Band a zařízení Azure Kinect
Se zařízením od Microsoftu zacházejte opatrně. Je vyrobeno z kovu, skla a plastu a má uvnitř citlivé elektronické součástky. Při pádu, popálení, propíchnutí nebo zmáčknutí přístroje nebo při kontaktu s tekutinou může dojít k jeho poškození. Pokud máte podezření, že došlo k poškození zařízení nebo baterie, přestaňte zařízení používat – mohlo by to způsobit přehřátí nebo zranění. Nepoužívejte zařízení s prasklým displejem, protože by to mohlo způsobit zranění. Pokud máte obavy, že se povrch zařízení poškrábe, zvažte použití obalu nebo krytu.
